Aktuality: "Napsali o nás HN Logistka "

Obal chrání nejen zboží, ale i pověst firmy

I perfektně naplánovaná přeprava může skončit katastrofou. Vezměte si jako příklad firmu, která přepravuje hotový výrobek ke svému klientovi do zámoří. Dojde k bleskurychlé nakládce, kontejner je plně vytížený, jeden dopravní prostředek střídá druhý, a zásilka je dokonce s předstihem v cílové destinaci. Tam však otevřou dveře kontejneru a zjistí, že výrobek byl při přepravě poškozen. Šetřit se nevyplácí a v případě obalů a fixací pro bezpečnou přepravu zboží to platí dvojnásob.

Obaly řada firem vnímá jako nutné zlo. Jde často o jednorázově využitý materiál, který se po použití vyhodí, a na první pohled se tak zdá, že jde o vyhazování peněz. Není se proto čemu divit, že mnoho firem se snaží snižovat náklady na obaly na nezbytné minimum. Tento postup je logický, ovšem jenom do té doby, než se kvůli nekvalitním obalům začne častěji poškozovat zboží při přepravě, zvýší se počet reklamací a firmě se zvednou náklady na přepravu kvůli nutnosti opětovných dodávek. Při návrhu obalu neexistuje nikdy jedno jediné správné řešení. Každá varianta má své přednosti a nedostatky, které musí firma před finální realizací obalového řešení zvážit. Pro každý výrobek se dá navrhnout velice kvalitní obal, který zboží při přepravě stoprocentně ochrání, ovšem pro produkty vyráběné ve velkých sériích může být takový obal nákladově neefektivní nejen kvůli vyšší ceně materiálu, ale například i kvůli komplikovanějšímu procesu balení, a tím pádem větším nákladům na logistiku. To, že se v prvé řadě nevyplatí šetřit na materiálu, potvrzují i zkušenosti Jiřího Prokopa, key account managera ve společnosti Branopac CZ Antalis, podle kterého je potřeba posoudit nejenom hodnotu obalových materiálů potřebných na danou zakázku, ale také další procesní náklady, jako jsou náklady na logistiku obalů, pracovní sílu, případné přebalování nebo reklamaci a v neposlední řadě také na likvidaci obalů.

Ideální design přepravního obalu pro konkrétní situaci vždy vyplývá z parametrů zboží a také charakteru výroby a přepravy. To znamená, že kromě toho, jak je zboží velké, kolik váží, z jakého je materiálu, jak je hodnotné a citlivé, záleží také na tom, kolik kusů zboží a jak se bude balit, kam zboží bude přepravováno, jakými dopravními prostředky a kolik času stráví na cestě. Po zhodnocení všech těchto parametrů a nákladů na obalové řešení se pak dá vytvořit několik variant obalu, a firma si tak může zvolit takové řešení, které bude pro její případ nejvhodnější.

"Každý zákazník se musí za prvé zamyslet nad tím, co chce. Chce ušetřit za balení? Vždy se dá najít levnější varianta. Chce zlepšit kvalitu svého obalu, protože se často setkává s reklamacemi? Potřebuje navrhnout kvalitnější, ale bohužel i nákladnější řešení. Chce zlepšit proces balení? Může díky standardizaci obalů zkrátit čas balení. Tyto cíle se také často promíchávají a je pak třeba rozhodnout, co je prioritou," vypočítává Jiří Prokop a dodává, že většinou samozřejmě všichni chtějí to nejlepší za co nejmenší cenu.

Správná fixace může ušetřit miliony

Samotný obal není při komplexnější přepravě jediným stupněm ochrany. Celé přepravní jednotky, tedy například palety, se při přepravách do vzdálenějších destinací a prostřednictvím více druhů dopravních prostředků také musí zafixovat, aby nedocházelo k posunování zboží v nákladním prostoru a možnému poškození obalu a následně i zboží. Pro tyto účely se využívají především nejrůznější vázací pásky a spony, protiskluzové archy, ovinovací či smršťovací fólie a vzduchové polštáře.

Tématice bezpečné fixace při přepravě se věnovala i Evropská unie, a vydala proto v roce 2014 Evropské pokyny k osvědčeným postupům pro zabezpečení nákladu při přepravě v silniční dopravě. Tento soubor doporučení rozebírá především síly, které na náklad během přepravy mohou působit. U nákladních aut může v zatáčkách docházet k přetížení nákladu až o 0,6 G a při brzdění až 0,8 G. Podle těchto údajů se pak lze dobrat toho, kolik fixačních prostředků je potřeba použít.

"U železniční přepravy jsou hodnoty přetížení jiné. Při posunování vagonů může docházet k přetížení ve směru jízdy jednotlivých vozů nebo jejich skupin až 4 G, u ucelených vlaků a kontejnerů 1 G, takže zboží přepravované po železnici je potřeba fixovat lépe než zboží přepravované kamionem," vysvětluje Jiří Prokop.

Celý článek naleznete ZDE 

Autor: Vojtěch Kolář
Hospodářské noviny, Logistika 22.1.2016